Je základem našeho života strach či potěšení? Lidské bytosti jsou sexuální. Sexuální energie je primární zdroj. Potěšení je naše rodné právo. Ovšem potěšení máme zakázáno, bylo nahrazeno vším, co lze prodat skrze reklamu. Jsme naprosto odtrženi od své skutečné síly a svého potenciálu.

Podívejme se nyní, jaká pravidla pro život jsme si vytvořili. Mantinely chování nám dávají zákony. Zákony, které jdou navzájem proti sobě. Dodržujeme-li jeden, porušujeme minimálně další dva. A je jich takové množství, že ani profesionální právník či daňový poradce je nemůže všechny znát. A v každém zákonu je ustanoven trest za nedodržování. Peněžitý trest ve prospěch státu. Zakotvili jsme trest do práva a přijde nám to úplně v pořádku. A když nám někdo nevyhoví v osobním životě, často hned přichází chuť trestat a take se tak děje. Děláme to nevědomě, děláme to často, máme to tak naučené. A je to hodně perverzní. Chováme se úplně nesmyslně. A jak se nám to stalo?

Rodiče často trestají děti odpíráním lásky a pozornosti. Dítě se tímto konfrontuje se svým existencionálním strachem o přežití. A přesto se bude dožadovat pozornosti i za cenu trestu, protože v tomto druhu kontaktu je energie. Sice trestající, ale je. Dítě potřebuje energii rodičů a udělá pro to vše. Už od dětství stále opakujeme stejné vzory chování i v dospělosti. Strach je vzrušení se stažením. Můžeme jej zažít při sledování hororu nebo na horské dráze. Většina lidí zdomácněla v tomto stavu. Skutečné potěšení je vzrušení s uvolněním a rozšířením. Expanze. Přesah. Bojíme se naší vlastní síly, odlišnosti. Vnímáme to jako prohřešek, něco špatného, cítíme vinu.

Existuje cesta, jak transformovat moc v lásku, strach do vzrušení, odpor do odevzdání se, vinu do potěšení, zlobu do kontaktu a respektu, a trest do potvrzení individuality. Můžeme žít lehkost, hravost, nevinnost a osvobodit obrovské množství energie, která byla svázána potřebou kontroly a morální nadřazenosti. Mít RADOST ZE STÍNŮ. Někteří už možná tuší, že vše může být jinak a že možné je vše.