Sním o cestě po zemi, kde slušný člověk nemá koho a čeho se bát. A měla by to být zem, kde každý dělá, co skutečně dělat umí. Kde je zvykem myslit vlastní hlavou a dívat se vlastníma očima. Kde hodnota člověka i jeho společenská pravomoc vyplývá z jeho dobrého díla, ne z příjmení, původu a přizpůsobivosti. O takové zemi bych ještě chtěl napsat. A přál bych si, aby se jmenovala stejně, jako ta naše.